Nejlepší suvenýr z výletu – pamětní ražba
Kromě skvělých zážitků si turisté ze svých výletů odnašejí tradičně i rozličné suvenýry – ať už se jedná o děti nebo dospělé. Různých druhů suvenýrů je nepřeberné množství a lidi si chtějí uchovat zážitek z různých míst pomocí drobnějších předmětů, které jim připomenou atmosféru daného místa, nebo prostě jen dokumentují, že tam opravdu byli.
Co se týče samotných upomínkových předmětů a suvenýrů, kromě zcela specifických věcí existují už dlouho dobu různé sběratelské předměty. Pamatuji si přesně, jak jsem chtěl jako malý, navštívit co nejvíce zajímavých míst, jen abych vlastnil celé série těchto suvenýrů. Dokonce to možná bylo víc samotnými suvenýry a zajímavá místa byla až někde v druhé řadě.
Teď tyhle pocity zažívám znova se svými dětmi, až na to, že sbírat se toho dá až příliš mnoho. Až donedávna chtěly děti nakupovat všechno možné. Nechtěl jsem jim bránit v tom, aby si z výletu něco dovezly, ale také se mi nelíbilo hromadění různých cetek.
Nejdřív jsem zavrhnul kovové výlisky, které si důchodci lepí nebo šroubují na svoje čagany, sukovice nebo “pseudovalašky”. Jednoduše, tahat sebou nějaké kyje, ještě když se jedná o malé děti, které je nepotřebují k tomu, aby se o ně opíraly, to mi nepřišlo moc vkusné. Ozdobné plíšky tedy zanecháme čilým důchodcům.
Zavrhli jsme také různé nálepky. Ony samotné nálepky jsou v podstatě k ničemu. Nikdo zatím nevymyslel, kam je nějak rozumně vylepovat a nejen děti mají tendenci je lepit na ta nejméně vhodná místa (třeba různý nábytek) a tím jejich původní vzhled zhoršit, zvlášť když se tomu začnou odlepovat rožky.
Pohlednice jsou fajn. Sám je sbírám už proto, protože obrazy na nich zachycené jsou i dnes v době chytrých fotoaparátů pořád pěknější, než když si je člověk vyfotí sám. Nicméně děti mají tendenci je časem pokrčit a ztratit, takže ani tohle není cesta.
Relativně originálně vypadají dřevěné placky s vyobrazením daného místa. Zaujaly mě, ale když se tak porozhlédnu po svém bytě, kam bych je umístil – nemám kde. Dřevěné placky by se tak nejlíp hodily někde do chaty na dřevěný podklad.
Pamětní ražba má spoustu výhod
Nakonec jsem ale pro naši sběratelskou vášeň našel mnohem lepší řešení. Jsou jimi pamětní mince. Oproti všem výše zmíněným předmětům mají spoustu výhod. Dětem se myšlenka sbírání mincí ihned zalíbila a preferují ji před ostatními suvenýry. Já jsem rád, že se mi doma nepovalují “všelijaké krámy”. Mezi touto pamětní ražbou mě zaujala především pamětní ražba CMQC a to z nejednoho důvodu.
Co se vám bude na CMCQ pamětních mincích libit ?
- Pamětní ražbu CMCQ (neodborně mince) naleznete na všech významných turistických místech
- Ražba je nenáročná na prostor, nebudou se vám plnit poličky hromadami suvenýrů
- Praktické CMCQ obaly vám umožní pohodlně skladovat ražbu, a také ji pohodlně ukazovat
- Mince měly vždy svou exklusivitu, lákají děti i dospělé
- Sbírka “mincí” ze zajímavých míst okouzlí kamarády vašich dětí
- Mince nepoškodíte cestou z výletu a vydržívám v podstatě navždy
- CMCQ ražba má kvalitní rytinu a věrně na nich poznáte turistická místa
- CMCQ nabízí několik provedení, všechny v luxusním vzhledu (staromosaz, leštěná mosaz,…)
Výlet s dětmi do Prahy
Po roce jsem se opět vydali s dětmi do Prahy. Hlavním cílem bylo zúčastnit se závodů v taekwondo, ale když už jsme měli vážit takovou cestu a navíc do Prahy, rpozhodli jsme se strávit zde trochu více času a navštivit nějaká další zajímavá místa. Některá zajímavá místa jsme navštívili již minulý rok (Petřín, zrcadlový sál, Pražský hrad, Národní muzeum, Vodní svět s akvárii, žižkovskou věž, václavské náměstí, orloj apod…). Na tento rok zbylo ještě pár zajímavostí, takže jste se hodně těšili.
Cesta do Prahy
Zatímco minulý rok jsme do Prahy cestovali se skvělým Student Agency, tento rok jsme se rozhodli využít vlaku. Úplně úžasně levně vychází cestování s jízdenkami SONE, které vyjdou rodinu na 550 Kč a cestovat můžete komkoli po celé ČR celých 24 hodin. To nám ale bohužel nestačilo, protože je to do Prahy akorát tak na otočku, takže jsme zkombinovali SONE a skupinovou slevu a nezapoměli také na místenky, které se osvědčily hlavně po cestě zpátky , kdy rychlík z Prahy do Ostravy praskal ve švech a unavené děti si potřebovaly odpočinout a prospat se, což na chodbě vlaku možné není.
Taková cesta pak finančně vychází autobusem zhruba stejně jako vlakem (autobus 2100, vlak taky nad 2000). Pro jízdu vlakem hovoří možnost se na sedadlech více protáhnout a projít se po vagónu, pro autobus zase hovoří trošku větší soukromí (nikdo na vás za sedačkami nevidí), mnohem lepší obsluha (respektive ve vlaku žádná není), podávání nápojů zdarma (hlavně děti se potřebují napít) a taky normální teplota (vlak z prahy byl šíleně přetopený). Další východou je i méně přestupů než vlakem.
Takže resumé – příště na víkend do Prahy nejspíš autobudem kvůli několika výhodám, na otočku ale raději vlakem kvůli extra levné ceně.
Muzeum Lega
Nevím jestli v ČR někde něco podobného najdete, ale vidět cca 2000 modelů z různých tématických stavebnic lega je rozhodně fajn.
Projížďka parníkem
Ačkoli se mluví o plavbě parníkem, k dispozici jsou hlavně klasické lodě, nicmémě i opravdový parník (s kolem a komínem) jsem u břehu Vltavy viděl. Nevím jestli byl vůbec provozuschopný, ale určitě by pro děti právě plavba tímto typem lodí byla zajímavá. My jsme se tedy spokojili s hodinovou plavbou směrem k Vyšehradu a zpátky, přičmž nás zaujalo menší zdymadlo, kterým jsme museli projet.
Vyšehrad
Procházka Vyšehradem je podle mě ideální pro nějaké mladé milenecké páry, děti se tady také trošku proběhly po trávníku v parku, ale myslím si, že nějaký zapamatovatelný zážitek odsud mít nebudou.
Akvapark
Aquapalace je sice trochu z ruky z centra Prahy, ale díky speciálnímu akvabusu se k němu ze stanice metra dostanete zcela pohodlně. V sobotních podvečerních hodinách byl v akvaparku lidí tak akorát na to, aby se u tobogánu netvořily fronty, což nám ideálně vyhovovalo. Zrovna tobogány jsou pro děti maximálně atraktivní a tolik druhů skluzavek prostě jinde v ČR asi nenajdete.
Náprstkovo muzeum
Do náprstkova muzea jsme vyrazili hlavně kvůli dočasné výstavě mumií, ale muzeum obsahuje expozice ze severní a jižní ameriky, takže se děti mohou podívat na opravdové indiánské oblačení, zbraně i čelenky …
Armádní muzeum
Kousek od žižkovské věže se nachází armádní muzeum. První i druhá světová valka a také následující léta je zachycena formou sbírky všech možných zbraní, nábojů a uniforem. Rozsah sbítek nás příjemně překvapil a prohlídka byla rozhodně zajímavá. Mimochodem vojenský ústav má ještě další dvě lokality (muzea) – letecké a technické.
Muzeum Policie
Policejní muzeum, které mi doporučili známi jsme nakonec nenavštívili a to z jednoduchého důvodu. V danou chvíli bez mapy a adreesy jsme prostě nevěděli, jak se k němu dostat. Zatímco většina ostatních památek měla na internetu velmi nápomocné texty typu “jak se k nám dostat” (a stačí jen uvést zastávku metra + nějaký orientační bod), policajti to na webu nemají a figuruje tam pouze adresa, kterou jsem si prostě nezapamatoval.
I tak jsme ale navštívili maximum co se za ty dny dalo, protože velkou část sobotního dne prostě zabraly závody …
Dovolená na Slovensku : Štúrovo 2010
Letos jsme měli opět možnost se přesvědčit, že slovenské Štúrovo a jeho Vadaš je jednoznačně nejlepší areál termálních koupališť na slovensku ve srovnání s Velkým Medérem (Čálovo), Podhajskou nebo třeba Novými zámky, Dunajskou Stredou apod.
Rozložení celého areálu je prostě jedinečné. Na velkem prostranství tu máme všechny koupaliště pěkně pohromadě, koupaliště pro nejmenší sousedí navíc s dětským hřištěm, kde je pro dětí hned několik atrakcí, jako jsou venkovní kolotoče, přelézavky apod.
Štúrovo - Vadaš
Bazény jsou rovněž vhodně vybaveny. V dětskách nechybí vodní hřiby a malé skluzavky, ve větších bazénech najdeme širokou skluzavku, nebo třeba relaxační vířivky. Pro skokany a plavce je prostor v plaveckém bazénu. Zcela unikátním bazénem je samozřejmě bazén s umělými vlnami, který je tuším jediný na slovensku. V poslední sobě si v tomto bazénu našel prostor i vodní zorbing.
Nabídka dalších doplňkových atrakcí je opravdu velmi široká. V zadní části areálu najdeme totiž takovou minipouť s kolotoči jako autodrom, skákací hrad apod. Projet se můžete na malých čtyřkolkách, nebo na šlapadlech, které mají svoje místo v rybníku – ten je opět součástí areálu. Velká hala zase skrývá několik fotbálků a podobných stolních atrakcí.
Veškeré zázemí je umístěno kolem bazénů, takže stačí udělat jen pár kroků a už si můžete dát na oběd třeba pizzu, langoše, gyros nebo se napít piva a limonády. Pokud potřebujete nějaké věci do vody (nafukovací kola, hračky, brýle, plavky), opět stačí jen pár kroků. Nejen tyhle vymoženosti dělají ze Štúrova dobrý areál. Všude je čisto, několik domečků s WC na dosah, voda čistá a neustále vyměňovaná …
Pokud chcete strávit dovolenou ve Štúrovu, nabízí se hned několik možností ubytování. Buď se ubytujete přímo v areálu (hotel, chaty, kemp) a nemusíte se pak celou dobu starat o vstupné, nebo si vyberete z bohaté nabídky místních privátů, což jsou jak domácí penzion, tak luxusní chaty, stačí se rozhodnout.
Samotné město asi z turistického ruchu žije, protože během několika posledních let lze pozorovat, že se opravily chodníky, vznikly uprostřed města fontány. Projít se můžete kolem Dunaje po nábřeží. Z něho můžete také nastoupit do několika výletních lodí, nebo se můžete přes most vydat do Maďarska k obrovskému chrámu, který je dominantou tyčící se nad řekou za Šturovem.
Pálava 2010 : Mikulov
Mikulov je překrásné město, jehož dominantou je Mikulovský zámek, postavený přímo na skále. Pokud vás nezajímají zrovna interiéry, je zde možnost obdivovat okolí zámku, jeho nádvoří, zámecký park nebo dokonce kaskádovou botanickou zahradu. Ta je venkovní a jedná se spíše o trsy květin vysazených na malých políčkách, přesto v okolí zámku působí celkem zajímavě.
Jen kousek od zámku je Kozí hrádek, který je rovněž vlastně vystaven přímo ve skále a slouží jako rozhledna. Je z něj vidět celý Mikulov a je zajímavé pozorovat, jak téměř všechny střechy v Mikulově jsou z červených tašek.
Na opačné straně můžete vidět svatý kopeček – je to teda pořádný kopec s kapličkou…
My jsem se ale vydali dalším směrem – k jeskyním na Turoldu. Je to opravdu kousek a jeskyně jsou zajímavé včetně geologické naučné stezky, kterou najdete před vstupem do jeskyní.
zámek Mikulov (moravaguide.com)
DinoPark Ostrava (Orlová)
Tento rok jsme navštívili Dinopark v Ostravě. V podstatě je to trochu nepřesné, protože DinoPark leží v Orlové v sousedství Karviné. Naštěstí se nepotvrdily zvěsti o tom, že DinoPark je stále nedokončený. Mohli jsme tedy shlédnout několik pohyblivých figurín dinosaurů, 3D kino a zahrát si na hřišti.
V porovnání s Vyškovským Dinoparkem je to obrovský rozdíl. Narozdíl od Vyškova totiž bez bloudění dojedete přímo k areálu s dostatečně velkým parkovištěm a můžete rovnou vyrazit mezi dinosaury. Ve Vyškově vás čeká cesta napříč městem až na jeho konec, potom zpátky přes celé město vláčkem, do kterého se moc lidí nevejde a vznikají tak nepříjemné situace, kdy se třeba celá rodina musí rozdělit a dostat se do Dinoparku po částech. Cesta je zdlouhavá a tyto organizační záležitosti dokážou lidi pěkně znechutit.
V ostravě je nevíc, podle mne, i mnohem hezčí areál. Ten je umístěn do takového terénu, kde vás po několika minutách překvapí, že druhou část Dinoparku vidíte krásně před sebou v údolí jako na dlani…
Dinopark ostrava
Brno : kam zajít s dětmi
Kam zajít s dětmi, respektive kam vůbec byste si měli zajít v Brně ať už za kulturou nebo zábavou, či třeba na kafe nebo za sportem – to všechno najdete na webu Ahoj Brno.
Brno
Pálava 2010 : Valtice a Lednice
Původním plánem bylo navštívit na Pálavě okolí lednice i samotné město a zámek. To jsem ale netušil, že se zde nachází lednicko valtický areál, ve kterém se toho dá vidět tak moc, a vše je dostupné na tak malé ploše. Objet všechny památky je ideální na kole. Však jsme zde také potkávali stovky cyklistů. K některým památkám lze dorazit i pěšky pěknou procházkou. Taková procházka sice není náročná, ale zabere nějaký čas, takže pokud toho chcete vidět více, je ideální kolo. Pomocí něho téměř bez námahy projedete pole, lesy a navštívíte různé lichtenštejnké památky, třeba zámečky s rybníkama kolem.
Naše trasa vedla tedy z lednice k Hraničnímu zámečku, dále do Valtic na zámek, na Raistnu s Kolonádou, přes Randez Vous, k sv. Hubertovi, kolem Loveckého zámečku (pro veřejnost nepřístupný), dále kolem tří Grácií až k Apollonovu chrámu a zpátky do lednice.
Jiným směrem se pak dá vyrazit k Janovu hradu (Janohrad), který zdaleka nepřipomíná hrady typu Helfštýn/Hukvaldy, jednak svojí malou velikostí a také zajímavým materiálem, z kterého je postaven. Z Janohradu je možné dostat se lodičkou k Minaretu. Lodě vyjíždějí rovněž i z areálu Lednického zámku a jízdu loďkou starým pramenem Dyje si nenechte uniknout.
I když turistický průvodce má různé trasy zpracovány pro různé dopravní prostředky (auto, kolo, pěšky), tak zrovna automobilové výlety (třeba když nemáte moc času) nedoporučuji. Nakonec stejně skončíte u zákazu vjezdu s šipkou k Janohradu a automobilový výlet se promění v pěší, který vám zabere klidně půldruhé hodiny.
V lednickém zámku můžete kromě interiéru obdivovat skvělou zahradu s tropickými rostlinami, rozsáhlé zámecké zahrady anebo shlédnout drezúru dravých ptáků…
Pálava 2010 : Novomlýnské nádrže
Pálavu jsme si pro výlet v prodlouženém víkendu paradoxně nevybrali kvůli vínu, ale kvůli mnoha zajímavým místům, která lze navštívit a taky kvůli možnosti turistických výletů na kole.
Ubytovali jsme se v Brodu na Dyjí, což je malá vinařská vesnička u Novomlýnských nádrží. Právě menší nádrže lze krásně po rovince objet na kole a sledovat tak jak okolní pole, tak i hlavně nádrže, laguny a život kolem nich (rybáři, surfaři). Obě nádrže se dají projet za dvě hodinky, přičemž v jedné části jakoby končila cesta v autokempu ATC Merkur. Ten lze ale na požádání bez problémů projet taky.
Nádrže vznikly zatopením obce Mušov, po kterém paradoxně zbyl uprostřed nádrže jen kostel vyčnívající nad hladinou. Zajímavě působí také stromy vyčnívající nad hladinu…
Na téhle cyklostezce přejedete přes dvě řeky : Jihlavu a Svratku.
Kostel Mušov (sip.denik.cz)
Dovolená na Slovensku : Podhajská
I letos jsme vyrazili prozkoumat Slovenská termální koupaliště. Vybrali jsme si obec Podhajská. A podobně jako minule v případě Velkého Medéru i tentokráte jsme nakonec zjistili, že exisuje i lepší varianta. Podhajská na tom nebyla zdaleka tak špatně jako Velký Meder, to ani náhodou. Koupaliště byla celkem čistá, okolí vydlážděné… Tak co nám vadilo tentokrát ?
Nebylo toho tolik, ale objevili jsme jiný komplex termálních koupališť v okolí. Jednalo se o Nové zámky. A právě tento komplex se nám zdál o hodně přivětivější…Více napoví toto srovnání :
Podhajská mínus:
- Příliš mnoho lidí (opravdu zaplněné koupaliště)
- Málo místa v okolí koupališť – lidi musí sedět různě v lesíku, v břehu… velmí nešťastné řešení
- Koupaliště pro malé děti pouze s ledovou vodou !
- Rodinné vstupné cca 17 euro (o 10 euro dražší než Nové zámky)
Podhajská plus:
- Dobrý tobogán zdarma
Nové zámky plus
- čistší voda
- lepší bazén pro malé děti, teplá voda !
- méně lidí naž na podhajské
- dostatek prostoru kam si položit deku, jak ve stínu, tak na slunci
- celkově prostor lépe rozložen, co se týče stánků, bazénů apod
- větší plavecký bazén
- levné vstupné : cca 7 euro pro celou rodinu
Nové zámky mínus
- horší tobogán (člověk je z něj dodřený…)
Levice : špinavý a zanedbaný slovenský hrad
V rámci dovolené na Slovensku jsme se rozhodli navštívit zříceninu hradu Levice. Tato zřícenina je svým způsobem zvláštní. Narozdíl třeba od Beckova nebo Trenčína, které se tyčí vysoko na skalách nad městem, Levice je postavena sice taky na nějaké té skalce, která se uprostřed města bůhví odkud vzala, ale zdaleka netvoří takovou dominantu jako výše zmíněné hrady. Možná to také bude tím, jak si místní obyvatelé okolí hradu přetvořili k obrazu svému 
. Zřícenina hradu je totiž doslova “přes cestu” od hypermarketu Tesco. Docela zvlášní kombinace. (jak tohleto mohli památkáři dovolit ?)
Mnohem horší je ale skutečnost, do jakého stavu se hrad postupně dostal. Je to sice zřícenina, ale i ta může být v nějakém rozumném stavu (třeba Hukvaldy v blízkosti Kozlovic jsou po několik let stále spravovány).
Levice jsou však pro Slovensko a hlavně místní občany docela velkou ostudou.
Už to, že se kusy hradeb rozpadají, ačkoli by stálo pouze malé usilí situaci napravit, je na pováženou. Ale to, že okolí hradu vypadá jako regulerní smetiště, kde jsou hradby zarostlé křovím, mezi kterým se válejí odpadky a běhají krysy, to je neomluvitelné. A to je prosím samotný střed města.
Uvnitř hradu to není o nic lepší. Uvolňující se hradby, které by šlo lehce opravit, rozpadlé ošklivé zrezivělé branky, které by šlo lehce nahradit kovanými a jednoduše tak vylepšit vzhled. Když už narazíte na nějaký “tajný vchod / hladomornu”, tak opět v této místnosti nenajdete nic jiného než hromadu kamení, větví a odpadků…
PS: při focení jsem se ale raději soustředil na ty hezčí věci …